Dešťová voda

V Budoucnost vody HN 13.2.2020 s jednatelem společnosti IPR Aqua, s.r.o. dr. J.Ottisem o nutnosti realizací čističek zbylo pár otazníků. Jde o opatření navrhovaná institucemi, podpořená někdy i dotacemi, a přesto se jeví jako kontraproduktivní. Na první pohled vypadají výše uvedená řešení jako přirozená, po detailnějším přezkoumání jejich přínos není až tak jednoznačný.

Poslechněte si podcast

Můžete uvést nějaký příklad?

Jistě, souhlasím s tvrzením většiny odborníků, že klíčovým opatřením je budování mokřadů, rybníků a dalších přirozených vodních zdrží, které akumulují poměrně velká množství vody. Nemohu ale souhlasit s programy podporujícími výstavbu relativně malých umělých akumulací na dešťovou vodu. Mohu to uvést na dvou příkladech podpořených čísly. Pro názornost jeden příklad pro domácnosti a jeden z průmyslu.

Moji rodiče mají u domu zahradu o rozloze asi 200 m2, zvětšiny zatravněnou. Podle veřejně dostupných zdrojů činí spotřeba vody na závlahu trávníku asi 50 l/m2/týden. Dohromady 10 000 l, tedy 10 m3/týden. Při instalaci nádrže na dešťovou vodu o objemu 3 m3 a za předpokladu, že prší přes léto pravidelně každý týden, činí úspora vody za letní období 24 m3. Vyjádřeno penězi, investice do záchytné nádrže může činit asi 40 tis. Kč, finančně vyjádřená úspora vody při započítání vodného i stočného je asi 2400 Kč/rok. Návratnost investice je tedy zhruba 15 let.

Když Vás tak poslouchám, tak se mi to i při 50% dotaci na investici jako atraktivní nejeví. Ale vraťme se k příkladu z průmyslu.

Před lety jsme instalovali ČOV pro jeden průmyslový podnik o průměrném průtoku 8 m3/h. Roční spotřeba vody je asi 60 000 m3. Areál měl rozlohu cirka 1 ha, roční úhrn srážek činí asi 500 mm, tedy teoreticky napršené množství vody činí 5000 m3/rok, přičemž využitelná je asi 1/3, řekněme 1700 m3 (tedy pouhá 3% roční spotřeby). Přičemž i tato dešťová voda se musí alespoň jednoduše upravit – odstranit pyl, prach apod. Opět vyjádřeno finančně – náklady na 1 m3 pitné vody činí cca 30 Kč bez DPH. Ročně lze tedy uspořit 51 000 Kč. Investice do akumulace a jednoduché úpravy jsou asi 500 tis. Kč. Návratnost opět asi 10 let, což není příliš atraktivní.

Takže závěr…

Jediným opravdu funkčním nástrojem motivujícím k šetření s vodou je její zdražení. Myslím si totiž, že pro všechny cílové skupiny západního světa je hlavní motivací funkční ekonomika. Česky řečeno nebude-li voda jako vstupní surovina dražší, recyklace se ekonomicky nevyplatí.

O tom ale až příště, kdy si povíme o některých úskalích recyklace vody.

Pokračování: březen 2020 na www.ipraqua.cz